Vila je v majetku úřadu vlády České republiky.
Otevřeno je vždy poslední víkend v měsíci od května do října (10.00 do 17.00 hodin)
Prohlídky probíhají v organizovaných skupinách za doprovodu průvodce. Pro handicapované je prohlídkový okruh přístupný pouze z části. Délka prohlídky je 40 minut. Prohlídku je nutné si telefonicky rezervovat.

Vstup zdarma
Rezervace:
224 002 254 (pondělí až pátek) 8.00 - 16.00 hodin
více informací na www.vlada.cz

Rozsáhlý areál Benešovy vily, nacházející se na soutoku Kozského potoka a Lužnice, je většinou hlavní turistickou zastávkou v historické části. Na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus, si v letech 1930 - 1931 architektem Petrem Kropáčkem nechal postavit tehdejší československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš dům jako místo odpočinku pro sebe a svou manželku Hanu. Osobitý a zvláštní styl jeho domu v Sezimově Ústí byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplněn rozsáhlou pěstěnou zahradou.

Když byl v prosinci 1935 zvolen Edvard Beneš prezidentem republiky, změnil se dům v sídlo prezidenta, což přispělo k rozkvětu celého Sezimova Ústí. Do vily přijížděly návštěvy politiků i představitelů kultury, mezi nimiž byl zvlášť vítaným hostem spisovatel Karel Čapek.

Ze Sezimova Ústí odjel prezident 22. září 1938 do exilu, kde zahájil otevřený boj za obnovu Československé republiky. Během německé okupace byla prezidentova vila vypleněna gestapem a německou amádou. Vedle nábytku, uměleckých předmětů a osobních věcí byla rozkradena i obsáhlá odborná prezidentova knihovna, čítající na 12 000 svazků.

I když se prezident Beneš vracel z exilu jako vítěz nad fašismem, milován celým národem, byl konec jeho života nešťastný. Po komunistickém puči odmítl podepsat novou nedemokratickou ústavu a 2. června 1948 se vzdal prezidentské funkce, opustil Pražský hrad a natrvalo přesídlil do svého domu v Sezimově Ústí. Zde ve své vile zemřel 3. září 1948. Místem jeho posledního odpočinku je hrobka na místě bývalé kamenné kazatelny mistra Jana Husa. Tehdejší první dáma republiky Hana Benešová sem byla po utajeném pohřbu pochována v roce 1975. Hrobku stále zdobí čerstvé květiny a každoročně ji navštěvuje mnoho lidí, přicházejících se poklonit, uctít památku a připomenout si, co prezident Beneš pro český národ v jeho těžkých dobách učinil.

Vila prošla v 70. letech rekonstrukcí a nyní je majetkem Úřadu vlády České republiky a pro veřejnost je otevřena pouze její část s parkem a hrobkou. Je národní ostudou, že od doby, kdy prezidentova manželka ve své poslední vůli určila vilu jako budoucí muzeum a věčnou památku odkazu jejího manžela, nebylo této závěti po desetiletí vyhověno. V roce 2000 přistoupila vláda ČR částečně k naplnění závěti Hany Benešové na zřízení Památníku Edvarda Beneše v areálu vily v Sezimově Ústí. V době státních svátků a ve výroční dny narození a úmrtí dr. Edvarda Beneše jsou pro veřejnost zpřístupněny dvě dobově rekonstruované místnosti - pracovna dr. Beneše a jeho ložnice.

V současnosti je vila místem předávání cen vysokoškolské soutěže o Cenu Edvarda Beneše.

Benešova vila, Fierlingerova vila, památník dr. Edvarda Beneše

Památník dr. Edvarda Beneše

Expozice s originálním filmovým programem je věnována státnickému dílu a demokratickému odkazu druhého československého prezidenta a zároveň rodinnému životu manželů Edvarda a Hany Benešových ve vile v Sezimově Ústí.

Velkoplošná projekce nabízí devět nově vyrobených dokumentárních filmů, které mohou návštěvníci zhlédnout dle vlastního výběru. Filmy zpracovávají životopis a etapy politického a společenského působení dr. Edvarda Beneše, je zde díl věnovaný životu v sezimoústecké vile a také dokument o historickém Sezimově Ústí a zdejších archeologických výzkumech.

V tématicky členěných vitrínách je použit názorný dokumentační materiál. Vystavený umělecký nábytek a další autentické předměty z mobiliáře vily pocházejí z odkazu Hany Benešové.

Oslavy 120. výročí narození prezidenta Dr. E. Beneše

59. výročí umrtí prezidenta Dr. E. Beneše

Pietní akt u příležitosti 59. výročí umrtí prezidenta Dr. E. Beneše proběhl dne 2.září 2007 za účasti ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.