historické fotografie města

OBRÁZEK Č: 2

Vyobrazení zříceniny dominikánského kláštera, jehož existence je poprvé písemně připomínána v roce 1262.
Klášter byl součástí původní osady „Ústí“ u ústí Kozského potoka do Lužnice. Tato osada byla po roce 1268 povýšena na město. Postupem doby díky výhodné poloze na obchodní stezce bohatlo a podle rodu Sezemů získalo ke svému názvu přívlastek Sezemovo, záhy pak Ústí Sezimovo. Ve vrcholně středověké podobě města se nacházel zmíněný dominikánský klášter, kostel s farou, panský palác Vítkovců a špitál pro chudé. Tehdy se město oproti dnešku rozléhalo i na levém břehu Lužnice.
Roku 1420 bylo toto rozvíjející se město obsazeno prohusitsky smýšlejícím obyvatelstvem. Poloha obsazeného města však z vojensko-strategických hledisek nebyla pro husity výhodná a proto přesídlili severněji po proudu řeky Lužnice, kde založili Hradiště – dnešní Tábor. Staré Ústí Sezimovo bylo v březnu 1420 zapáleno a v rozvalinách opuštěno na dlouhá staletí.
Po 400 let ležely rozvaliny ústské, ponechány svému osudu. Popud k založení Starého Tábora dala žádost Antonína Ťoupalíka, tkalce táborského, který dne 10. září 1826 požádal táborský magistrát, aby mu na obecních pozemcích, jimž se říkalo „Starotáborské pastviště“, přenechal místo pro založení domku a zahrádky.
Během následných jednání bylo vyměřeno 81 stavebních pozemků, které byly novým vlastníkům v krátké době prodány a zastavovány obytnými budovami. Tak došlo k založení nové obce, nazvané Starý Tábor. Této obci se roku 1920, zásluhou zdejšího učitele archeologa Josefa Švehly, vrací původní a historicky oprávněný název Ústí Sezimovo.

OBRÁZEK Č: 3

Výsledkem dlouholetých výzkumných prací zdejšího učitele archeologa Josefa Švehly byl plán Ústí Sezimova, v němž je přesně určena celá rozloha kdysi velkého a mocného města. Město mělo dvě předměstí a za řekou čtvrť Nové město, v plánu je vyznačeno umístění hradeb, příkopů, valů, bran, dvou bašt, přístaviště, mostů, farního kostela, fary, panského domu Vítkovců, bohatého kláštera Dominikánů, přes 30 spálenišť obydlí, smetišť, devíti hrnčířských pecí atd. Vzácností je např. nádobka s písní Husovou, nádobka se zajíčky v reliefu - znamenitý doklad uměleckého projevu ústského lidového hrnčířství a krásný skleněný pohár vyvažovaný zlatem. Tyto vytěžené historické předměty jsou dnes součástí mobiliáře táborského Husitského muzea. Archeolog Josef Švehla se nezabýval pouze někdejším městem, ale roku 1899 započal archeologický průzkum na Kozím hrádku, kde nalezl přes 270 předmětů. Od vzácných střepů s nápisy až k dětským hračkám a potřebám denního života obyvatelů na hrádku. Tyto předměty, vytěžené ze smetišť, ze studně a příkopů, můžeme dnes vidět podobně jako předměty z Ústí v táborském Husitském muzeu.

OBRÁZEK Č: 6 - 15

Novodobé dějiny Sezimova Ústí I jsou nerozlučně spjaty s významnou osobností, druhým prezidentem Československa, doktorem Edvardem Benešem, který ve 20. letech několikrát pobýval u svého bratra na dnes již zaniklém Soukenickém Mlýně. Tento kraj na něho zapůsobil natolik, že si přímo na soutoku Kozského potoka a Lužnice nechal v letech 1930-31 postavit architektonicky obdivuhodnou vilu v jihofrancouzském stylu.
V jejím interiéru postupně vznikla neobyčejná sbírka starožitného nábytku i moderního umění; dnes je umístěna většina mobiliáře v táborském husitském muzeu. V rozsáhlém areálu s parkem, lesem, skalkami a jezírky žil a odpočíval spolu s chotí Hanou, s výjimkou válečného exilu, až do své smrti – 3. září 1948. Ke zdejší krajině i k jeho obyvatelům si vytvořili velmi kladný vztah, také místní obyvatelé na ně ani po jejich úmrtí nikdy nezapomněli. Pod kazatelnu, kde podle pověstí promlouval k lidu sám mistr Jan Hus a kde se nyní nachází hrobka manželů Benešových, proudí každoročně značné množství jeho obdivovatelů.
Ve dvou místnostech v prvním patře Benešovy vily je umístěna expozice dle původní podoby rekonstruované pracovny a ložnice Dr. E. Beneše, která je veřejně přístupná ve státní svátky a ve dnech výročí manželů Benešových.
Nový, v nedávné době dokončený samostatný památník Dr. E. Beneše, prezidenta republiky, je věnován státnickému dílu a demokratickému odkazu Edvarda Beneše a zároveň jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí. Vedle expozice zaujme pozornost návštěvníků projekce originálních dokumentárních filmů. Nový památník je přístupný veřejnosti v měsících květen - září denně a dále ve státní svátky a některé významné dny manželů Benešových.

OBRÁZEK Č: 6

Slavnostní uvítání nově zvoleného prezidenta Československé republiky (prosinec 1935)

OBRÁZEK Č: 7

Sídlo prezidenta (r. 1936)

OBRÁZEK Č: 8

Podpis prezidenta při jedné z návštěv Sezimova Ústí (16. 8. 1936)

OBRÁZEK Č: 9

Příjezd Rudé armády (10. 5. 1945)

OBRÁZEK Č: 10

Odchod Němců (5. – 10. 5. 1945)

OBRÁZEK Č: 12

Oslavy osvobození (10. květen 1945)

OBRÁZEK Č: 13,14,15

Návrat prezidenta Beneše z exilu a návštěva Sezimova Ústí I (červen 1945)

OBRÁZEK Č: 16-21

Sezimovo Ústí II vzniklo na místě pozemků městského hospodářského stavení („Velký Dvůr“) v r. 1939, zásluhou podnikatelských aktivit Tomáše Bati. Tehdy totiž bylo započato s výstavbou velkého strojírenského závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu a.s. V jeho sousedství současně vyrostl nejen kulturní a zároveň obchodní dům (současný hotel), ale i moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem podobné zástavbě ve Zlíně (tzv. Baťovské domky).

OBRÁZEK Č: 16

Výstavba výrobní a administrativní budovy Moravských akciových strojíren (MAS) (40-tá léta)

OBRÁZEK Č: 17

Stavba nové slévárny ve strojírnách – výroba zahájena v roce 1962

OBRÁZEK Č: 18

Výstavba baťových obytných domů v Okružní ulici (40-tá léta)

OBRÁZEK Č: 19

Okružní ulice dnes (rok 2005)

OBRÁZEK Č: 20,21

Oba snímky: Návrat prezidenta Beneše z exilu a návštěva strojíren v Sezimově Ústí II (červen 1945)

OBRÁZEK Č: 22

Velký Dvůr jěště nedotčen. Jasan vlevo zachován, označen jako památný, nepoškozen roste dodnes na náměstí T. Bati (rok 1939)

OBRÁZEK Č: 24

Hospodářské stavení Velkého Dvora se bouralo postupně od r. 1953 do cca r. 1962

OBRÁZEK Č: 25-27

Pohledy na park před Hotelem: r. 1953-54, 1980, 2005

OBRÁZEK Č: 28-30

Pohledy na park před kinem Spektrum: r. 1953-54, 1980, 2005

OBRÁZEK Č: 31-33

Pohledy na Nerudovu ulici: r. 1953-54, 1980, 2005

OBRÁZEK Č: 34

Výstavba domů v Dukelské ulici (cca r. 1958)

OBRÁZEK Č: 35

První panelový dům v regionu – nyní čp. 630 v Dukelské ulici (cca r. 1960)

OBRÁZEK Č: 36

Výstavba domů na Svépomoci

OBRÁZEK Č: 37

Prostranství za "holičem" v ulici Táboritů dříve (kolem r. 1960)

OBRÁZEK Č: 38

Prostranství za "holičem" v ulici Táboritů v r. 2005

OBRÁZEK Č: 39

Sezimovo Ústí I - ulice Borovského dříve (kolem r. 1955)

OBRÁZEK Č: 40

Ulice Borovského v r. 2005

OBRÁZEK Č: 41

Výstavba kluboven v areálu Letního kina (r. 1977)

OBRÁZEK Č: 42

Letní kino v r. 2005

OBRÁZEK Č: 43

Kino OKO (r. 1988)

OBRÁZEK Č: 44

Kino OKO v r. 2005

OBRÁZEK Č: 45

Výstavba kina Spektrum (r. 1988)

OBRÁZEK Č: 46

Kino Spektrum v r. 2005

OBRÁZEK Č: 47, 47A

oba snímky: Předání olympijského ohně běžeckou štafetou na olympiádu v Berlíně za přítomnosti prezidenta Beneše s chotí (30.7.1936)

OBRÁZEK Č: 48

Družstvo hokejistů na rybníce u Čápova Dvora

OBRÁZEK Č: 49

Slavnostní start Závodu míru (r. 1954)

OBRÁZEK Č: 50-54

Povodeň, která město postihla ve dnech 8. 8. - 3. 9. 2002 byla historicky nejničivější a největší povodní na Lužnici. Bylo potvrzeno, že průměrná doba jejího opakování je více než 1000 let.
Příčinou byla nepříznivá meteorologická situace, která se projevila první vlnou srážek 6. – 7. 8. 2002 vydatným trvalým deštěm a přívalovými srážkami v jižních Čechách a rovněž tak vlnou druhou ve dnech 11. – 12. 8. 2002, při které byla stále ještě koryta toků plná a povodí toků byla nasycena.
Další příčinou historicky nejvyššího kulminačního průtoku na Lužnici bylo upouštění velkého množství naakumulované vody z rybníka Rožmberk v souvislosti s protržením hráze pískovny v Majdaleně a výskytem problémů se stabilitou hráze Rožmberku.
Po konečném zhodnocení bylo zjištěno, že hladina vody v řece Lužnici v Sezimově Ústí se zvýšila od úrovně normálního průměrného stavu po úroveň kulminace o 3,7 m, přičemž nad úroveň stoleté vody Q100 voda vystoupala o 1,77 m. Značné škody vznikly v chatových a zahrádkářských koloniích. Bylo odplaveno 12 chat a ostatní byly značně poškozeny – cca 60 chat.

OBRÁZEK Č: 50

Zničené fotbalové hřiště TJ SOKOL

OBRÁZEK Č: 51

Lužnická ulice a chaty na protějším břehu

OBRÁZEK Č: 52

Stržená lávka přes Lužnici

OBRÁZEK Č: 53

Chaty na Soukeníku

OBRÁZEK Č: 54

Celková situace v okolí lávky

---

Popisy obrázků vznikly zpracováním těchto zdrojů:

• Vácha M. (2004): Geografie malé oblasti. Sezimovo Ústí – hodnocení katastrálního území města – semestrální práce
• Klíma P. (2002) - Zpráva o povodni (8.8. – 3.9.2002), Město Sezimovo Ústí
• dobové novinové výstřižky a zprávy z kronik města, Město Sezimovo Ústí
• Odbornou korekturu provedli PhDr. Jaroslav Hojdar a p. Miloslav Janík.“