Diplomová práce Johany Kudrnové zachycuje obraz Británie a jeho prudkou proměnu na české „mentální mapě“ na sklonku první a za druhé republiky, přičemž zásadním zlomem jsou zde pochopitelně Mnichovské události. Autorka pracuje výborně jak s literaturou, tak s prameny, především pak s tiskem, na kterém deklarovaný jev sleduje.
Zvolila si tři zástupce – Lidové noviny jako tisk liberální a prohradní, agrárnický Venkov s tradicionalistickými postoji a komunistické Rudé právo, což dává pro deklarované závěry solidní základnu. Vynikajícím přínosem je pak aplikace metodologie, kdy autorka nastudovala a adekvátně využila konceptuálně-teoretické nástroje inspirované jednak Evou Hahnovou a její analýzou britských a německých stereotypů o Češích, ale opřela se i o širší kulturně-historické úvahy o „mentálních mapách“. Kvalitně zvládla diskurzivní analýzu, která jí umožnila vhodně skloubit heuristiku s teoretickým zázemím. Autorka se nebála zformulovat odvážné teze týkající se propagandistické rétoriky Lidových novin a nebála se ani poukázat na skeptickou jasnozřivost komunistických novinářů. Nejzajímavějším a nejcennějším výstupem je přesvědčivá ilustrace nevyhnutelnosti vztahování se k Británii napříč českým meziválečným politickým spektrem