Jan Kopecký zpracoval dosud značně opomíjené téma, které však pro problematiku tzv. normalizačního režimu má velkou důležitost. Na základě archivního výzkumu, studia odborné literatury, ale také za pomoci rozhovorů s pamětníky, se mu podařilo rekonstruovat plány, resp. projekty, které měly v 70. a 80. letech pro případ kontrarevoluce vyřadit z provozu rozhlasová a televizní studia i celou přenosovou soustavu. Podnětem pro jejich vznik byla zkušenost z roku 1968, kdy se svobodná media ukázala jako klíčový společenský a politický faktor, stejně jako zahraniční vysílání (Svobodná Evropa, Hlas Ameriky) v období normalizace. Práce se zabývá především skutečným provedením akce i pravidelnými cvičeními, která se od roku 1981 každoročně konala. Dílčím způsobem se dotýká porovnání zásahů do sdělovacích prostředků v roce 1968 a 1989.