V oblasti sociologie byla první cena udělena

Vyhlášení výsledků 11. ročníku soutěže o Cenu Edvarda Beneše

V oblasti sociologie byla první cena udělena

Kateřině Pulkrábkové

z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Institut náhradního rodičovství v pojetí neziskových organizací“. Autorce se podařilo podat komplexní pohled na problematiku náhradního rodičovství v České republice a navrhuje zajímavá a závažná praktická opatření. Práce bude zřejmě v nějaké variantní formě publikována.

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Mikuláši Pštrossovi

z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Hodina učitele: návrh vzdělávacího programu ke zvýšení občanské angažovanosti středoškolské mládeže“. Autor zpracoval významné téma na pomezí sociologie a pedagogiky, které vyúsťuje v závažná praktická doporučení, jež jsou fundována analýzou zkušeností z pozorování a organizace debatních skupin jako specifické výukové formy.

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena

Ditě Olchavové

z Fakulty sociálních věd, Institutu sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Vliv války na míru sebevražednosti: Jedna problematika, několik závěrů“. Klasický sociologický problém je analyzován na základě nových empirických dat a teoretických přístupů a zejména formuluje projekt možné další analýzy problému, který vyplývá z rozboru zkušeností z válek zcela nedávných.

V oblasti historie 20. století byla cena 1. stupně udělena

Radku Nehasilovi

z Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za soutěžní práci „Četníkem v epoše zápalu, pýchy a hrdosti (obraz středočeské četnické stanice v meziválečném období)“. Je to práce, která se pokouší o komplexní pohled na četnický sbor předválečné republiky a přináší v tomto ohledu mnoho cenných poznatků. V první části soutěžní práce autor zasvěceně popisuje organizační strukturu četnictva a jeho jednotlivé speciální složky, druhá část je pak věnována „dějinám všedního dne“ venkovských četníků podle jednotlivých aspektů jejich služební činnosti i běžného života.

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena

Janu Jarošovi

z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci „Budovy zastupitelských úřadů ČSR v meziválečném období; strategie jejich výběru a získávání“. Vytváření „materiálního“ zázemí pro činnost diplomatických zástupců nově vzniklého československého státu patří k těm tématům našich novodobých dějin, která v podstatě zůstávala stranou badatelského zájmu české historiografie. V tomto smyslu Jarošova práce zaplňuje jistou mezeru a umožňuje pohled také na „odvrácenou stranu“ československé zahraniční služby – na problém jejich sídel a působišť.

Cena 3. stupně byla udělena

Michalu Babíkovi

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní práci s názvem „Iniciativa Aristide Brianda 1929-1930; československá reflexe“. Tato pečlivě připravená práce ve své první části sleduje „Briandovu iniciativu“ v širším kontextu návrhů a plánů na integraci Evropy ve 20. letech 20. století. Ve druhé části práce autor zkoumá ohlas a působení Briandova návrhu v Československu. Cenný je Babíkův rozbor vybrané kolekce dobových československých periodik, jenž ukázal, že také v tisku tento ohlas v podstatě nepřekročil běžné novinové zpravodajství a záhy zcela vymizel.

Cena Edvarda Beneše – čestné uznání byla udělena

Jaroslavu Hájkovi

z Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem za soutěžní práci „Pojetí demokracie v díle Edvarda Beneše v letech 1944-1948“. Svébytný příspěvek k poznání a popularizaci Benešových názorů na demokracii, jejichž propracovanou shrnující podobu Edvard Beneš publikoval v letech druhé světové války v knize Demokracie dnes a zítra, představuje soutěžní práce Jaroslava Hájka. ¨K pozitivům Hájkovy soutěžní práce patří mimo jiné autorova snaha o postižení mezinárodněpolitického kontextu, který Benešovo pojetí demokracie nejenom determinoval, ale i limitoval.

Cena Edvarda Beneše – čestné uznání byla udělena

Janě Jeřábkové

z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě za soutěžní práci „Proměny každodenního života obyvatel Ostravy v období od konce druhé světové války do počátku 60. let 20. století“. Soutěžní práce je věnována problému, který naše odborná historická literatura dosud opomíjela: Osvětluje jak se postupně měnil každodenní život obyvatel průmyslového velkoměsta v období po druhé světové válce. Proměny každodenního života ostravských obyvatel ve zkoumaném období autorka sleduje ve dvou fázích, s předělem v roce 1953, kdy došlo k měnové reformě a ke zrušení přídělového systému.

Potěšitelné pro město Sezimovo Ústí je, že cena Edvarda Beneše – čestné uznání byla udělena studentovi našeho města

Tomáši Kadlecovi

z Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za soutěžní práci „Těžký život nuceně nasazených. Nedobrovolná práce pro Třetí říši ve vzpomínkách a svědectvích pamětníků“. Jde o práci, která využila nejenom rozsáhlou odbornou literaturu a rozmanité publikované vzpomínky, ale dokázala je produktivně doplnit také informacemi získanými prostřednictvím cíleně vedenými rozhovory s více než dvaceti dosud žijícími pamětníky z řad nuceně nasazených. Autorovi se je podařilo kontaktovat vesměs na Českobudějovicku a Táborsku. Na základě takto získaného materiálu pak podal plastický a všestranný obraz života mladých lidí, nucených pracovat pro válečné cíle nacistického Německa.