Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena Janu Koberovi z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci:

Předkládaná bakalářská práce je rovněž výstupem širokého interdisciplinárního přístupu a demonstruje autorovu širokou odbornou rozkročenost. Přestože vznikla v oboru dějin umění, má svůj zásadní přínos i pro moderní české dějiny, stejně jako dějiny architektury. Téma samotné, zaměřené na projekty, soutěže a vize umístění a podoby nových parlamentních budov v nově vzniklém státě – tedy Československé republice, bylo kupodivu až dosud značně badatelsky opomíjené, přestože v řadě pamětí tehdejších aktérů se objevuje, stejně jako otázka úzce provázaná, a tou je využití a celková regulace Letenské pláně. Ostatně toto téma je živé i po devadesáti letech. Autor vytěžil obdivuhodnou šíři heuristického materiálu, přičemž dokázal zúročit i svůj obecný historický přehled a dobrou orientaci v tehdejších reáliích. V tom je velká přidaná hodnota tohoto textu. Oscilace mezi snahou po výstavbě dalšího monumentálního vyjádření znovunabyté státnosti a úsporným řešením v podobě využití stávajících budov provázela nejen meziválečný parlament, ale i řadu jiných státních budov a v řadě vln se opakovala i po roce 1945 a 1989. Autor této bakalářské práce velmi dobře zpracoval meziválečnou fázi snahy řešit tuto záležitost v tenzi vize a reality.