Broukoviště

V dnešním prostředí lidských sídel, ale i ve volné krajině a lesích obvykle není místo pro odumírající, mrtvé či doupné stromy a stromová torza. K jejich kácení se obvykle přistupuje kvůli zajištění provozní bezpečnosti v okolí stromů nebo porostní čistoty v lesích a na obhospodařovaných pozemcích. V lese se staré stromy vyskytují poměrně výjimečně, a to s ohledem na mýtní dobu porostu, která činí zhruba 100 let. Spíše je proto nalezneme na hrázích rybníků, v zámeckých parcích, v alejích podél silnic nebo jako doprovod sakrálních staveb. V krajině se pak nedostává odumřelého, především stojícího dřeva větších objemů. To je přitom nezbytným prostředím pro vývoj bezobratlých, zejména tzv. saproxylického hmyzu (vázaného v některém stádiu života na mrtvou dřevní hmotu).

Broukoviště - mrtvé dřevo v různých stádiích rozkladu - poskytuje vhodné prostředí pro širokou škálu organizmů. Kromě saproxylického hmyzu zde mohou nalézt útočiště a obydlí i drobní obratlovci jako ptáci, ještěrky nebo slepýši. Z hmyzu může takové různorodé prostředí hostit především brouky. Brouci se přitom vyvíjejí v různých částech stromu – někteří pod kůrou, jiní v lýku, v dutinách, v trouchnivějícím dřevě u paty kmene nebo ve vyšších partiích. Někteří jsou vázáni na určité druhy stromů, jiní žijí v mrtvém dřevě téměř celý život a další ho využívají třeba jako vhodný úkryt pro přečkání zimy. Zda a jakými druhy bude strom obsazen, závisí také na stupni rozkladu dřeva dřevokaznou houbou a druhu této houby. Odumřelé dřevo se stává potravním zdrojem i útočištěm pro různé dřevokazné houby, lišejníky, bakterie, mechy, hmyz, pavouky aj.

Protože stojící či ležící mrtvé stromy mají v krajině důležitou roli, toto uměle vytvořené broukoviště má alespoň částečně nahradit stanoviště příznivá pro vývoj hmyzu, jaká z naší krajiny rychle mizí. Je však zapotřebí zdůraznit, že nejde o řešení optimální.

Broukoviště bylo vybudováno v parku (v bývalé tzv. Třešňovce) u železniční trati nad služebnou společnosti E.ON s.r.o.