Diplomová práce Tomáše Ruska se na vynikající úrovni zhostila nejen úkolu zmapovat života legionářského hrdiny Jana Čapka, ale také zasáhla do diskusí, jež jsou v letošním roce enormně aktuální – a sice o mýtech a realitě československých legií za první světové války. U autora se skvěle protnula osobní zaujatost pro téma s odbornou erudicí. Oceněníhodný je i ten fakt, že se zaměřil na nejméně probádanou legionářskou oblast, a sice Itálii, k čemuž byl vybaven i jazykově. Věnuje se otázce Československého dobrovolnického sboru v Itálii a sleduje život jeho zakladatele, sokolského činovníka původem z Prahy, ovšem etablovaného ve Slezsku, Jana Čapka, Nezůstává však jen u rekonstrukce Čapkova pohnutého osudu, ale zamýšlí se naprosto fundovaně nad významem a interpretací italských jednotek pro státní ideologii a národní tradici. Vyzdvihnout zaslouží autorova heuristika, neboť zdánlivý nedostatek přímých pramenů dokázal vykompenzovat rozsáhlými rešeršemi archivů domácích i zahraničních, tisku, pamětí, ikonografie i odborné literatury, a možná právě tento fakt jej vedl od roviny rekonstrukce k interpretativnímu přístupu. Vynikajícím způsobem propojuje rovinu osobní s kontextem celostátním i mezinárodně-politickým. Za velice nosnou považuji tu část práce, která se zabývá druhým životem Jana Čapka, sleduje jeho kult i jednotlivé vrstvy paměti (legie, sokolstvo, armáda). Podařilo se mu shromáždit komplexní soubor reflexí Jana Čapka napříč desetiletími, až po současné „znovuobjevení“ tohoto tématu. Práce Tomáše Ruska je mimořádným historiografickým počinem.