Studie se dotýká teoreticky i metodologicky náročného problému. Klene obrovský most mezi filozofickými východisky M. Foucaulta a praxí sociologických výzkumů. Autor je velmi dobře obeznámen s Foucaultovým dílem i s interpretacemi jeho díla, týkajícími se tématu jeho vlastní práce. Jediné omezení může souviset s tím, že nečte francouzsky. Přínos práce spočívá v tom, že na problémy v oblasti empirického výzkumu upozorňuje, materiál Sociologického ústavu mu to samozřejmě umožňuje.
Směr kognitivních metod má ovšem k Foucaultovi přece jen trochu daleko, a sám autor si je vědom, že nemůže aspirovat na řešení kladených otázek. Jde o práci poučenou a podnětnou.