V oblasti sociologie cenu 1. stupně získala Nela Patschová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, za soutěžní práci:

Cenu 2. stupně získal Richard Lukáš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci:

Cenu 3. stupně získala Olga Gonsiorová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci:

Vyhlášení výsledků 20. ročníku o Cenu E. Beneše

V oblasti historie 20. století první cenu získala Klára Procházková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Cena Edvarda Beneše 2. stupně byla udělena Kristýně Vodičkové

Cena Edvarda Beneše 3. stupně byla udělena Jiřímu Weissovi

V oblasti sociologie cenu 1. stupně získal Tomáš Diviák z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze,

Cenu 2. stupně získala Lucie Přibylová z Filozofické fakulty

Cenu 3. stupně získal Jan Váňa z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Vyhlášení výsledků 19. ročníku o Cenu E. Beneše

Cena Edvarda Beneše byla v pátek 24. 10. 2014 již po devatenácté udělena studentům vysokých škol za nejlepší studentské práce z oboru sociologie a historie 20. století. Ocenění převzali studenti z rukou starosty města Mgr. Ing. Martina Doležala a doc. Jiřího Buriánka z Masarykovy české sociologické společnosti.

V oblasti historie 20. století první cenu získala:

Veronika Mojžišová

z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Cena Edvarda Beneše 1. stupně byla udělena za soutěžní práci Vývoj nucené práce na území České republiky ve 20. století

Fenomén nucené práce se v minulém století v té či oné podobě vyskytoval ve většině politických režimů. Široce tematicky založená a materiálově solidně fundovaná soutěžní práce Veroniky Mojžišové sleduje vývoj tohoto jevu na území našeho státu již od časů habsburské monarchie, pro niž byly příznačné tzv. donucovací pracovny pro asociální živly. Těžiště autorčina výkladu však tkví především v období německé okupace a také v letech po druhé světové válce. Němečtí nacisté v rámci úsilí o zvýšení výkonnosti poválečného hospodářství zavedli nejrůznější formy nuceného pracovního nasazení. Převažovalo masové využívání zahraničních pracovních sil z okupovaných zemí v německém průmyslu (tzv. totální nasazení), jež mělo v případě vězňů z koncentračních táborů přímo povahu otrocké práce. V období po roce 1945 se studie zabývá problémem nucené práce v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva, a zejména pak jejím širokým zneužíváním po nástupu komunistů k moci (tábory nucené práce, pomocné technické prapory apod.). Autorka nejenom podrobně popisuje mechanismy fungování rozmanitých forem nucené práce v minulém století, ale zároveň také mnohostranně osvětluje těžké životní a pracovní podmínky lidí, kteří se z různých příčin ocitli v jejím soukolí. Předložená monografie svou snahou o systematický výklad připomíná téměř encyklopedický přístup ke zvolenému tématu. Plně si zaslouží ocenění.